Call of Duty: Infinite warfare

22. listopadu 2016 v 19:55 | Serene kid
Zdravím všechny hráče, popřípadě hráčky! Jak jistě víte, před nějakou dobou vyšel nejnovější díl Call of Duty série. Říkal jsem si, že by to rozhodně stálo za zkoušku, tak jsem hru pořídil a nainstaloval.
Přibližně po hodině čekání jsem hru spustil a otevřelo se mi menu. Začal jsem singleplayerem, jelikož ten byl u CoD vždy minimálně solidní. čekalo mě několik překvapení. Možná by stálo za zmínku, že poslední díl CoD série, kterou jsem hrál bylo MW 2. Každopádně jsem odstartoval kampaň a mnul si ruce nedočkavostí. Celý příběh v sobě nesl prvky, typickými pro CoD ze staré školy. Mluvím tu o koridorovém postupu jednotlivými misemi, non-stop akci a příběh doplňující cutscény. Klasika. Potom tu však byla řada prvků, ze kterých mi lezla myš po zdi. Jeden příklad za všechny je unikátní možnost výběru mezi vedlejšími a hlavními misemi... Tak moment... Vedlejší mise?!?!? Ano, je to tak, konečně můžete kampaň jet ve vlastním tempu a neskákat podle toho, co vám řekne kapitán Price (čest jeho kníru). Na galaktické mapě vybírám jednu z vedlejších misí, následně se moje loď (já mám loď!!!) pomocí jakéhosi hyperdrivu dostává na místo akce a moje postava usedá do kokpitu stíhačky (já mám loď i s vlastní stíhačkou!!!), které vzápětí vzlétává. Uletěl jsem asi miliardu světelných let, než mi došlo, že tohle není jenom další cutscéna a že se ode mě vyžaduje pilotáž. Po rozsekání nepřátel na kousky a splnění mise jsme zpět na můstku naší lodi. A jedeme dál. V tomto stylu jsem dohrál celou kampaň a to ještě ten den, co jsem hru koupil.
No neva, zkusím mulťák. Řekl jsem si. Ještě nikdy předtím jsem neviděl, že by měsíc stará hra, navíc takhle známá měla mrtvý servery. No neva, počkám si. Aaaa, konečně se poskládal tým. Dostal jsem se na mapu, která byla v podstatě roztříštěnou lodí driftující ve vesmíru. Nehoráznej brajgl všude kolem mi připadal tak trochu klišé, ale neva, jde se střílet. Po první dávce z útočné prvky se hra začala sekat, jako to prase. No jo no, takhle to vypadá, když použijete místo enginu parní stroj. po půlhodině jsem to vzdal a šel pařit Donkey konga, abych se zklidnil. A pak mi to došlo. Ještě jsem nevyzkoušel zombie mod. Když jsem však zpustil vyhledávání potencionálních spoluhráčů spatřil jsem ground zero. To je tabulka, kde mají být jména lidí, kteří si taky chtějí tento mod zahrát a čekají an hru. Ground zero znamená, že ve frontě nebyl nikdo kromě mojí maličkosti. Takže jsem ve 2:00 volal kámošovi, aby zvednul tu svojí línou prdel a šel mi s tím helpnout. Spolu jsme se načetli do hry, načež jsem spatřil mapu, která byla škaredější, než xicht našeho pana prezidenta. Po pěti minutách hraní za nějakou vyjebanou máničku už mi došli nervy.
Pobli jsem si monitor a prosral židli toxickým hovnem. Naštěstí jsem to necítil, protože hmota, která zbyla z mých roztavených očí mi zalepila nosní dírky.
Takto bych nějak zhodnotil mojí cca 15-hodinovou zkušenost s touto předraženou ohavností. Pokud máte trochu sebeúcty, té hře se širokým obloukem vyhnete a já teď budu muset zalézt zpět do svého bunkru a vylízat se z toho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama